Po závodech jsme s velkou úctou vstoupili do chrámu svaté Barbory. Usadili jsme se do lavic, kde nás po chvíli přivítal pan farář, pohovořil o historii a po chvíli se rozezněly varhany, za kterými seděl Pavel Diblik v doprovodu svých rodičů a psa Kodyho. Všichni jsme byli unešení a někteří z nás i dojati krásnou hudbou. Mnohým z nás běhal doslova mráz po zádech. Pavel je prostě skvělý hudebník. Po tomto zhruba dvaceti minutovém zážitku jsme si mohli osahat některé ze skvostů tohoto chrámu a pohovořit v hloučku s panem farářem.

Díky Pavlíku!